Básně Petra Kukala

 1.3.2011

 

 

Podzim básníků

Zlatý strom z rozepjatých paží
listy slov střásá ochotně
na zem, odkud je lidé sváží
v káře – a hážou do ohně.

 

Podzim v Nymburce

Město se ztrácí v cárech mraků
V ulicích jako na poušti
pusto a prázdno. Vedem´ válku
s pomíjivostí. Hejna ptáků
a všechno nás zas opouští…

 

Konec sezóny

V kavárně cvrkot jako v úle
a léto, málem pominulé,
v odstínu opálené pleti
na svahu šíje choulí se ti.
Na chmýří lýtek. V teple ňadra…
Naposled mění prostěradla
v hotýlcích. Konec sezóny.
Před Prahou stojí kolony
vzpomínek –
bez parkovací karty.
Polož mi měkká ústa na rty:
Dokud chci. Dokud ještě chceš.
Podzimní nebe střádá déšť…

 

 

Brandýs o sv. Anně 2007

Půl metru nad polem
visí půl metru mlhy
po páteři prázdnin
přeběhl chlad
léto
stříhá metr

 

 

Brandýs 27. 2. 2009

Holými kmeny
proti šedému nebi
načmáraný vzkaz.

V soumraku mizí
dřív,
než stačím dočíst.

Jsem blízko, Pane.

Ale pořád nevím.

 

----

Petr Kukal (nar. 1970 v Poděbradech), básník, publicista, autor dětské literatury. Původně učitel českého jazyka a literatury, později redaktor v nakladatelství Portál a šéfredaktor nakladatelství ALTER. Poté působil na ministerstvu školství a Výzkumném ústavu pedagogickém. Od r. 2005 se zabývá vzděláváním dospělých. Napsal pět básnických sbírek, naposledy Orel velmi (Protis, Praha 2008), a šest knih pro děti.

 

foto Miloš Blažka