Zemřel Boris Ivanovič Tiščenko
Jan Fila 10.12.2010
Včera, 9. prosince, odpoledne zemřel po dlouhé těžké nemoci významný ruský skladatel a klavírista Boris Ivanovič Tiščenko. Bylo mu dvaasedmdesát let, zemřel ve svém rodném Petrohradě.
![]() Boris Ivanovič Tiščenko |
Boris Ivanovič Tiščenko (Бори́с Ива́нович Ти́щенко) se narodil 23. března 1939 v tehdejším Leningradu. V letech 1954–57 studoval na Leningradské hudební škole skladbu u Galiny Ustvolské a klavír u V. L. Michelise. V letech 1957–62 na Leningradské konzervatoři studoval kompozici u Vadima Salmanova, Viktora Vološnikova a Oresta Evlachova, klavír pak u L. Logovinského. Postgraduál Leningradské konzervatoře absolvoval u Dmitrije Šostakoviče v letech 1962–65. Běžně bývá označován za jeho nejvýznamnějšího žáka, i když se sám vždy tomuto označení bránil. Od roku 1966 učil na Leningradské konzervatoři, od roku 1986 zde byl profesorem. Tiščenko se podílel na pašování rukopisu Šostakovičových Pamětí, které zpracoval Solomon Volkov (vydal je v roce 1979).
Již od poloviny padesátých let byly jeho skladby hrány jak na sovětských pódiích, tak v celém východním bloku. Hudebně zprvu navazoval na odkaz svého velkého učitele, v pozdějších letech se však dopracoval velmi osobitého výrazu a výrazné originality nejen ve využívání témbrových prvků a clusterové harmonie v tradiční ruské symfonické sazbě, ale i v osobité instrumentaci.
Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Requiem na texty zakázané básnířky Anny Achmatovové, sedm symfonií, řada nástrojových koncertů (2 houslové, 2 violoncellové, klavírní, harfový a dvojkoncert pro flétnu a klavír), tři opery, dva balety a množství komorní hudby.
Boris Ivanovič Tiščenko byl laureátem ruské Státní ceny a Národní umělec Ruska.
Seznam Tiščenkova díla na stránkách Onno van Rijena věnovaných sovětským skladatelům.
foto archiv