Zarámované řasy I.

Stanislav Vávra 9.12.2010

 

Číše ledu

V zrcadle uvězněná růže
Dům plný skel
Kabelka sypaná drtí
Porcelánových snů
Propadlého světla
Blouznění starců
Letících do pekel

 

Pohlazení

Skvrnitý jako tyfus
Jako vlas
Jímž přikrýváš se navečer
Skvrnitá jako hrušeň kvetoucí
Uprostřed bazénu
Zvadlá a zamyšlená
Dívka s tělem za pár stovek
Několik pomuchlaných eur
Skvrnitá jako hyena
Bledá stařena
Zimnicí barví slzy co roní
Krvavý měsíc pod jabloní
Otálí
Čeká
Na poslední pohlazení

 

Jehla v písku

Volám den a volám noc
Marně se ptám chci  vědět moc
Skleněná tříšť do očí
Mi padá a padá a padá
Na Václavském náměstí
V kanále hledám zápalku

 

* * *

Oheň co spálil moje dny
Marně chci vědět moc
Na dveřích nápis stůj
Zlomená hůl
Vítr a písek mi naproti jdou
Nečtu již knihy nemám proč
Už nevolám den
Je jenom noc
V písku jehla a její stín
Mám v srdci vpich
Dnes to vím

 

 

O Zarámovaných řasách – rozhovor s autorem
Nedoslýchavá lastura – básně