New China
Petr Hora 6.10.2010
V pondělí 13. září přichystal Komorní orchestr Berg pro posluchače velmi zajímavý a pestrý program. Koncert s názvem New China se uskutečnil v sále Národního památníku na Vítkově, což je velmi působivé místo. Pro ty, kteří dorazili hodinu před koncertem, byla přichystána prohlídka památníku a možnost prohlédnout si město ze střechy.
Koncert zahájila skladba Tomáše Pálky (nar. 1978) La Berceuse pour petite Julie. Tato meditativní kompozice byla zajímavě prostorově řešena. Na pódiu dominoval pohledu tradiční čínský nástroj zheng - což je velká stolní citera, kterou spolu s dalším čínským nástrojem jménem sheng (ústní varhánky) spolehlivě obsluhoval Jan Chmelarčík. Ostatní hráči byli rozmístěni na všech čtyřech stranách sálu. Akustika s bohatým dozvukem celou skladbu také podpořila. Partitura je velmi vkusně a osobitě instrumentována. Výrazně ji charakterizuje měkký zvuk a ústrojné využití čínských nástrojů společně s obvyklými orchestrálními nástroji. Jen v tom nejlepším slova smyslu musím říct, že bych u této skladby rád usínal. Je to dílo skromné a nepodbízivé, i když je možné jej v obvyklých frázích označit jako libozvučné. Provedení se jevilo jako velmi dobré a myslím tedy, že světová premiéra byla více než důstojná.
Druhou kompozicí večera byla Symfonie pro smyčce čínsko-amerického skladatele Tan Duna (nar. 1957). V této velmi dynamické skladbě autor využil mnoha instrumentálních technik, které smyčcové nástroje dovolují. Mezi jinými třeba slap nebo bartókovské pizzicato. Výrazně individualizovaný byl také kontrabas na začátku kompozice a zhruba v polovině smyčcové kvinteto prvních hráčů. Po formální stránce byla symfonie velmi dobře čitelná a úsporně vyřešena. Hudební gestika se vyznačovala úsporností, stručností a stejně tak výmluvností. Po první skladbě večera, která navozovala něco jako příjemný klid, působila skladba Tan Duna jako smršť. Myslím, že autor beze zbytku využil možnosti smyčcového orchestru a připravil pro posluchače a i hráče zážitek vysoké úrovně. Provedení bylo opět velmi dobré a akustika sálu, stejně jako u předchozího titulu, skladbu spíše podpořila.
Po přestávce se nám ve skladbě čínské autorky Chen Yi (nar. 1953) The ancient beauty představil vynikající hráč na zobcovou flétnu Jakub Kydlíček. Kompozice má sedm částí, ve kterých se nám odkrýval hluboký svět staré Číny, zpracovaný soudobými kompozičními technikami. Jednotlivé věty byly dobře odlišeny a každá disponovala svým osobitým příběhem. Každá část měla programní název, jako třeba Tančící inkoust nebo Sošky z jílu. Dílo je velmi působivé jak díky virtuóznímu partu flétny, tak zpracováním a použitím velmi barevné instrumentace. Jediný problém této partitury je poslední část, která by byla jistě velmi efektní, kdyby autorka ansámblu nepředepsala nevyrovnanou dynamiku. Flétna nebyla vůbec slyšet a trochu komicky působil fakt, že sólista, který hrál s velkým nasazením celou skladbu, nebyl v dynamickém a velmi hybném závěru slyšet. Později po koncertě jsem se dozvěděl, že se na zkouškách dynamika již poupravila, nicméně to nepomohlo dostatečně. I přes tento zmíněný nedostatek přinesl poslech této kompozice velký zážitek, za což ve velké míře musíme poděkovat Jakubovi Kydlíčkovi, který se provedení sólového partu zhostil bravurně.
Závěrem zazněla skladba L’éloignement opět z pera čínského skladatele, tentokrát Qigang Chena (nar. 1951). Pro tuto kompozici byly charakteristické dvě polohy. Jedna témbrová a pak jakési vložky téměř konformní filmové hudby. Mně osobně se toto pojetí líbilo, protože si myslím, že stylová čistota už není v naší době regulérním termínem, jejž bychom mohli bez obav použít v kontextu nové hudby. V díle Quigang Chena se často vracel jeden hudební motiv hraný buď na sólové housle, nebo sólové violoncello. K provedení se pojí jedna událost, která si myslím není úplně častá. Jeden známý český umělec ke konci skladby odešel demonstrativně ze sálu ve chvíli, kdy zrovna zněla asi nejdelší pasáž té polohy skladby, kterou jsem nazval konformní filmovou hudbou. Samozřejmě je možné, že se mohlo jednat o shodu náhod a odchod této osoby měl jiný, třeba velmi obyčejný důvod.
Koncert Komorního orchestru Berg New China mne jako posluchače velmi uspokojil jak provedením, tak výběrem skladeb. Stejně tak volbou místa, protože jít po kvalitním hudebním zážitku z vítkovského památníku s pohledem na Prahu ve tmě je velmi příjemné. Je proto škoda, že tato netradiční prostora nebývá ke koncertním účelům využívána častěji.