Básně Petra Hrušky
17.6.2010
O život
Pokud vím, Adame, říkal jsi, že máš strach o život.
Že jsi musel platit její dluhy, její pokuty i její pojištění.
Že ti vyhrožovala chlapy z vedlejších vchodů.
Vyprávěl jsi, jak tě skřípli u sklepa, když jsi se kradl
naštípat kradená prkna do kradených kamen.
Jak se ti smála, když jsi se sekl a přinesl zamazané třísky.
Jak nadávala, že špatně hořely.
A jak jsi tam nakonec musel nechat i pracovní boty,
když jsi utíkal.
Říkal jsi, Adame, že máš strach o život.
Tak co tu teď meleš o ženské zimě,
o nové hromadě krásného kradeného topolového dřeva.
Pořádného tuňáka
Pořádného tuňáka
aby s námi otřáslo
to nehasnoucí stříbro ryby
plesknuté do listů novin
mrtvých novin na ryby
Pořádného tuňáka
který by stačil na nějaký čas
aby nás zase jednou
záblo v zápěstích
nad těžkým stříbrem světa
Pronést ho kolem
strmých zad
bankovních domů
a společně pak doma rozbalit noviny
předvolební držky
potřísněné rybinou
vyhlížejí ještě vychcaněji
Veliké tělo na mělčině novin
na mělčině stolu
pořádného tuňáka
až se rozčeří seprané volány
domácího ticha
až si najednou vzpomeneme
co všechno jsme tady sakra
chtěli
Řeknu ti
(z rozhovoru dvou chlapců)
můžeš házet hořící slepice
a zabiješ ho
a získáš jeho schopnosti
on přišel se žralokem který může chodit
je silný jako ty
vysál ti útok
a ty musíš dát pancéřové želvě
dvěstě lahviček
máš rohy na hlavě a můžeš z nich
střílet blesky
fontánky ti dodají bič
je druhé ráno
bič a meč
když si želvu necháš
budeš ji muset nosit
má samuraje
ale můžeš se prokopat ven
jenže bažiny
jenže žáby
nechoď na ně zkus se skamarádit
každá má dvacetpět tisíc útok
jedině ve spánku
tam mají obranu nula
a pokud nějaká přežije
zabije
pět vesnic
tři hrady nalevo most
velké pavouky nezničíš
ale můžeš si sehnat bytosti
řeknu ti takhle:
našel jsi obrovské skladiště životů
sedneš si na šutr a čekáš
–––––––––
foto archiv