Koncert Společnosti českých skladatelů k životním jubileům Jaromíra Dadáka a Zdeňka Pololáníka

Vojtěch Esterle 9.6.2010

 

Ve středu 19. května se v sále Deylovy konzervatoře konal komorní koncert Společnosti českých skladatelů. Posláním tohoto koncertu bylo připomenout veřejnosti významná životní jubilea dvou moravských skladatelů: Jaromíra Dadáka (80 let) a Zdeňka Pololáníka (75 let). Program koncertu byl postaven tak, aby představil pražskému publiku skladby či alespoň jejich verze, které zde ještě ke slyšení nebyly.

Jaromír Dadák

Působení skladatele, dirigenta, hudebního režiséra Jaromíra Dadáka, narozeného 30. května 1930 ve Znojmě, je spojeno především s ostravským rozhlasem, kde po velkou část svého života působil v mnoha funkcích, díky nimž patřil k významným organizátorům tamějšího hudebního života. V posledních dvou desetiletích pak působí v Praze, kde byl mimo jiné předsedou Společnosti českých skladatelů, dodnes je organizátorem festivalu Dny soudobé hudby.
Z Dadákova díla na koncertě zazněla kontrapunkticky bohatá Balada pro klavír (z cyklu Tři skladby pro klavír) z roku 1998 v přesvědčivé interpretaci Daniela Wiesnera a cyklus Čtyři skrovné pocty pro fagot a klavír napsaný v roce 1991 pro fagotistu Petera Hanzela. Jde o miniatury, z nichž v každé se autor hlásí k hudební řeči některého ze svých skladatelských vzorů. Forma jednotlivých částí je však pojata vždy neotřele a překvapivě. Fagot zde hraje vůdčí roli, klavír doprovází překvapivě často jednohlasem či oktávami, přesto je stále co poslouchat, hudba působí velmi dynamicky. Provedení se se zaujetím a nadšením ujal fagotista Lumír Vaněk v dobré souhře s klavíristou Danielem Wiesnerem.
Bohužel jsme nemohli vyslechnout původně plánovanou Dadákovu Sonátu pro housle a klavír. Je též škoda, že na koncertě nemohl ze zdravotních důvodů být přítomen sám autor, a tak mu alespoň na dálku přejeme brzké uzdravení!

Zdeněk Pololáník

Druhý jubilant večera skladatel a varhaník Zdeněk Pololáník, významný autor chrámové, ale i scénické, filmové, televizní hudby, jakož i mnohých úspěšných skladeb koncertních, narozený 25. října 1935, již na koncertě přítomen byl, a tak si mohl vychutnávat přízeň publika, kterého žel nebylo mnoho. Návštěva dvaceti diváků v sále Deylovy konzervatoře působila spíše rodinně než důstojně, jak by se patřilo k uctění takovýchto jubileí.
Z Pololáníkovy tvorby jsme vyslechli nejprve první kompletní koncertní uvedení impresionistických Preludií pro klavír, jež vznikala v letech 1957 a 1964. Jejich interpretem byl Karel Košárek, který podal promyšlený, leč ne příliš uvolněný výkon. Poté doprovodil barytonistu Zdeňka Kapla, sólistu Slezské opery v Opavě v dramatické Baladě zimní na text Jana Nerudy, již Pololáník zhudebnil roku 1983. Titíž interpreti byli i protagonisty skladby, kterou večer vyvrcholil, cyklu duchovních písní Velikonoční cesta (1991) na žalmové texty, z nějž bylo pro tento koncert vybráno šest písní. Cyklus je postaven na velmi jednoduché písňové melodice s moravským nádechem, doprovázené prostou harmonií v klavíru. A právě zde je Pololáníkova hudební řeč nejpůsobivější, když odloží všechny ostatní hudební inspirace a nechá se vést biblickým textem k přímé, melodické hudební výpovědi.

Oběma skladatelům budiž poděkováno a popřáno mnoho dalších sil do příští hudební činnosti a také větší publikum na jejich příštích koncertech.