Západočeské hudební centrum připomnělo skladatelské výročí
Vlasta Bokůvková 18.5.2010
Artuš Rektorys oslavil v Plzni pětasedmdesátku
V hudebních kruzích je dobře známo jméno Artuše Rektoryse (1877-1971), významného pražského hudebního organizátora a vydavatele. V západních Čechách se už více než padesát let v hudebním dění uplatňuje jeho vnuk, rovněž Artuš Rektorys (nar. 29. dubna 1935 v Praze), jako skladatel, výkonný umělec a hudební pedagog.
 Artuš Rektorys |
Po absolutoriu Státní konzervatoře hudby v Praze, kde vystudoval dva obory (klavír a lesní roh), přišel do Plzně, která se pak stala jeho trvalým působištěm. Hrál na lesní roh v orchestru opery Divadla Josefa Kajetána Tyla, od roku 1974 působil na konzervatoři jako profesor komorní hry, předmětů přiřazených ke studiu dechových nástrojů a posléze jako profesor hry na lesní roh jako hlavní nástroj. Spolupracoval s činohrou DJKT jako autor řady scénických hudeb (zejména s režisérem Otou Ševčíkem), četné scénické hudby vytvořil i pro plzeňský rozhlas.
Kompozici studoval už v Praze u prof. Františka Píchy, v Plzni si však našel učitele, který měl zásadní vliv na jeho kompoziční práci: Josefa Bartovského (1884-1964), žáka Vítězslava Nováka. Kompozičně navázal na novákovskou školu a na tradice české hudby zachováním zřetele k melodičnosti a formové ukázněnosti, obohacením harmonické a rytmické stránky. Jeho tvorba je věnována zejména oblasti komorní a koncertantní hudby, zvláště pak mnohdy opomíjeným dechovým nástrojům. Vytvořil i rozsáhlá díla jako balet Hrozba nebo velkou latinskou mši Missa festiva. Vždy měl rád děti, napsal pro ně řadu sborečků a písní a úspěšný dětský muzikál Doktor Bolíto a jeho zvířátka.
Západočeské hudební centrum uspořádalo ke skladatelovu životnímu výročí večer z jeho tvorby, do jehož čela byla postavena – jak je v Plzni zvykem – skladba jubilantova učitele: tentokrát to byl písňový cyklus Josefa Bartovského Tři písně na slova Václava Hanky.
Dále patřil celý koncert Rektorysovým skladbám, a to výhradně tvorbě z posledních deseti let. Některé kompozice zazněly ve své premiéře: písňový cyklus Zimní písně (2008) na verše Evy Pilátové v procítěné interpretaci emeritní sólistky plzeňské opery Jaroslavy Zamrazilové a svěží Suita pro Vera kvartet (2009). Klavírní doprovody svých skladeb interpretoval s temperamentem sobě vlastním sám autor.
Velmi potěšující bylo, že všechny party dechových nástrojů přednesli bývalí žáci hodin komorní hry profesora Rektoryse na konzervatoři, kteří si dokázali uchovat lásku ke komorní hře i v době, kdy sami působí v časově náročném povolání učitelů na základních uměleckých školách a hrají v orchestrech. Vytvořili soubor Vera kvartet neobvyklého, ale zvukově velmi barvitého složení (dvě flétny, klarinet, basklarinet nebo altový saxofon), hrající s muzikálním nadšením a na znamenité technické i výrazové úrovni.
Večer velmi zaujal jak posluchačskou přístupností a zajímavou výstavbou skladeb, tak výkony interpretů.
Všichni přejeme profesoru Rektorysovi, aby mu zdraví, životní optimismus a tvůrčí invence vydržely ještě dlouhou řadu let.