Orchestrace jako otevřený proces
Jan Fila 4.5.2010
V rámci publikací realizovanými v týmu studentů a vyučujících doktorandského studia katedry skladby HAMU vychází v těchto dnech velmi zajímavé třídílné dílo nazvané Orchestrace jako otevřený proces. Po mnoha desetiletích se tak českému čtenáři dostává do rukou kniha značně rozšiřující obzory české kotliny.
 Marie Krtatochvílová, prof. Ivan Kurz a část autorů knihy: Markéta Mazourová, Martin Hybler, Slavomír Hořínka, Robert Hejnar, Luboš Mrkvička a Jan Dušek |
Autorsky se na zhruba tisícistránkové publikaci podíleli mladí skladatelé a interpreti Robert Hejnar, Slavomír Hořínka, Martin Hybler, Marko Ivanović, Luboš Mrkvička, Tomáš Pálka, Miloš Orson Štědroň, Lukáš Sommer a Jan Dušek, za interprety pak Anna Veverková, Markéta Mazourová a Dan Dlouhý. Lektorsky celý tým vedl prof. Ivan Kurz. Na knize též spolupracovali jako lektoři jednotlivých doktorandů prof. Ivana Loudová, prof. Marek Kopelent a doc. Hanuš Bartoň.
 prof. Ivan Kurz představuje knihu Orchestrace jako otevřený proces |
Pokusím se alespoň stručně popsat charakteristiku všech tří dílů (obsáhlému rozboru knihy bude věnována v blízké budoucnosti samostatná recenze). Naposledy se objevilo takto významné dílo v českém prostředí před dlouhými dvaačtyřiceti lety, kdy vyšla kniha Jana Rychlíka dokončená po jeho náhlé smrti autorským kolektivem pod vedením Jarmila Burghausera Moderní instrumentace (sešitově 1968, souborně pak 1969, Panton). V roce 1986 vydaná Orchestrace a sborová sazba Jaroslava Zicha byla kompilací textů vzniklých v 50. až 60. letech, otištěných ve sbornících Živá hudba. Poznámky k instrumentaci I. a II. Františka Emmerta (druhé opravené vydání 2001) nepřesahují parametry nauky o hudebních nástrojích. Dodnes je pro poznání problematiky důležité Umění instrumentace Hectora Berlioze rozšířené o modernější nástroje své doby Richardem Straussem a též Principy orchestrace Nikolaje Alexandroviče Rimského-Korsakova. Obě zmíněná díla však nikdy nebyla přeložena do češtiny.
Z akustiky, příábuzné vědy orchestrátorovy, dnes velmi potřebné, je nutné vzpomenout vynikající Akustické základy orchestrace (1967) Jarmila Burghausera a Antonína Špeldy a též obsáhlou Hudební akustiku (2002) Václava Syrového.
Orchestrace jako otevřený proces nastiňuje ve svých třech dílech formou studií základní problematiku instrumentace několikerým způsobem.
První díl se soustřeďuje na barvu jako činitel tektonický, estetický, spektralistický a akustický.
Druhý, nejobsáhlejší díl sleduje orchestrální problematiku z pohledu jednotlivých nástrojů a jednotlivých sekcí symfonického orchestru. Významným způsobem pak rozšiřuje informace zejména v oblasti novodobých témbrových inovací, např. multifonik u všech dřevěných nástrojů aj.
Závěrečný třetí díl se zaměřuje na vztah sólového nástroje s orchestrem a aktuální témbrové inovace jednotlivých nástrojů.
 prof. Ivan Kurz křtí knihu Orchestrace jako otevřený proces |
Ve čtvrtek 29. dubna 2010 v klubu HAMU byla tato publikace slavnostně pokřtěna prof. Ivanem Kurzem, kmotrou byla Marie Kratochvílová. Prezentace knihy se osobně zúčastnil ministr kultury prof. Václav Riedlbauch.
V rámci doprovodného programu vystoupila perkusionistka Markéta Mazourová a přednesla skladbu Tomáše Svobody Neúprosnost času pro sólový tamtam a vlastní kompozici Cesta po Africe využívající etnické nástroje. Obě kompozice byly vítaným zpestřením oficiální akce hudební fakulty.
Přejme knize co největší úspěch a její rozšíření mezi mladé tvůrce, kterým je převážně určena. Doufejme, že přispěje k širšímu povědomí o aktuální soudobé hudební problematice, a posune tak dál vývoj české hudby.
Foto: Jan Fila