Básně Pavla Kolmačky
28.12.2009
ODPOLEDNE JSEM OPOMNĚL koupit pár piv či levné víno, cokoli, čím bych udusil neklid. A teď mi nezbývá než pobíhat po bytě: tři kroky ke sprše, tři ke dveřím.
Oblékám kabát, omotávám si šálu. Pospíchám za párou před ústy. Dolů, k řece. Tramvaje už nejezdí, na kolejích se motá opilý.
Obcházím plynojem a jsem u mostu. Jasně osvětlený asfaltový pruh, ocelové zábradlí. Vykláním se, na hladině leží cáry mlhy.
Lysky spí,
hlavy pod křídly.
Vlny pleskají o pilíř.
Chlad proniká
do morku kostí.
Tuším proud,
studený
a silný.
V TRAFICE visí portrét nezvěstného.
Má malou jizvu, odešel odtud v létě.
Zima už dotírá, cesta se ztrácí ve sněhu.
Jestli ho uvidíte, dejte nám prosím vědět.
Obličej z kopírky tmavý, povědomý,
komu je podobný? Nevím, nevzpomínám si.
Dlouhý pruh ulice se vpředu svírá, úží,
obloha míhá se nad soutěskami.
V ZAPOMENUTÉM čase
pouštěli jsme se lesem
po indiánské stezce
k rokli, kde byl kdysi lom.
Přitisklí k černé skále
se zatajeným dechem
vnímali jsme celým tělem
chladnou nehybnost.
OD STANICE vždy v stejnou hodinu odloupl se stín.
Šel po trati, u semaforu se zastavil. Točil klikou, spouštěl svítilnu. Zapálil knot a pak vytahoval vzhůru.
Vracel se.
Terčík rudě svítil.
LAMPÁŘI, záhadní lidé z rozhraní světla a tmy. S dlouhými tyčemi, s mokrými pláštěnkami, šli od sloupu ke sloupu, zakláněli hlavu, otvírali ventil, v kuželu světla se rychle vzdalovali.
KDYSI V ZÁBĚHLICÍCH, večer u tramvajové smyčky. Vzduch prosycen ořechy, kouřem a vlhkým listím.
V daleké záři vysoko nad silnicí scéna s večeří, s hádkou a novinami.
Za torzem ohrady pařeniště zarůstalo býlím, vánek profukoval skleník.
Rákosí bujelo podél závlahové strouhy, vrcholek topolu se ztrácel v mracích.
VYPROŠTĚN z neklidu marním čas.
V setmělé hospodě zírám přes bílou pěnu
k výčepu na plakát s nahou ženou,
k větráku: tudy sem vniká obloha.
Drobný bod světla ve mně
modrý a jasný podobá se
plamínku v smaltované karmě.
Vnímám proud, vlnu, jež mě nese.
–––––––––
Spisovatel Pavel Kolmačka (nar. 1962 v Praze) vydal básnické sbírky Vlál za mnou směšný šos (autor, Křesťanská akademie, KDM a KRUH, Praha 1994, Kalich, Praha 2 1996) a Viděl jsi, že jsi (Petrov, Brno 1998, výroční cena Nadace Český literární fond 1999, německy 2001) a rozsáhlou reflexivní prózu Stopy za obzor (Triáda, Praha 2006). V současné době učí na gymnáziu v Letovicích, z angličtiny a němčiny překládá religionistické texty. Žije v Chrudichromech.
foto archiv