Básně Nely Hanelové

 24.11.2009

–––

Józefina Szelińska se vyškrtla
z Schulzova životopisu zůstávajíc bezejmennou J. –

nevím, zda si to uvědomuješ
není to moje životní touha, ale posedlost
abys vycouval navždy do jediného písmene stíraje
po sobě jméno i identitu –

všechny stopy, v nichž se nedá dýchat
ne v téhle skutečnosti

 

–––

Józefina Szelińska się skreśliła
z życiorysu Brunona Schulza zostając bezimienną J. –

nie wiem, czy zdajesz sobie z tego sprawy
nie jest to moją życiową pasją, lecz obsesją
żebyś wycofał na zawsze do jedynej litery zacierając
za sobą imię, nawet identytę –

wszytkie ślady, w których niewolno oddychać
nie w tej rzeczywistości

 

 

–––

takové úplně útlé místo uvnitř mě
prohmatal je a řekl budeš to mít těžké poprvé –

jako by už tenkrát myslel na jatka

 

 

–––

někdy se to ještě vrací: civím do takových nocí
než světlo rozředí tmu i strach z toho rytmu –

někdy se to ještě vrací: dávivý pocit
jako by se ve mně pohnul cizí muž

 

 

–––

trny proti klást: co navrstveno, nezmizí
paměť má tvé jméno –

ono se to zajizví
až mezi nás dva přestanu klást slova

 

 

–––

tvůj svlačec proti mému sveřepu
svlékáš vždy to, cos chtěl svléci –

sytý odkládáš
použité ženy: použité věci

 

 

–––––––––

Nela Hanelová (nar. 1980 v Třebíči) vystudovala bohemistiku, historii a polonistiku v Brně. Žila a studovala také v Greifswaldu, Krakově a Vilniusu. Pracovala jako korektorka Literárních novin, lektorka Židovského muzea v Praze a lektorka hebrejštiny na Židovské obci Brno. Nadále pracuje jako korektorka Společnosti pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání, měsíčníku Plav a Ligy lidských práv. Momentálně žije v Jeruzalémě, kde se věnuje studiu judaistiky, hebrejštiny, jidiš a aramejštiny. Debutovala sbírkou Chagallovo štěstí (Větrné mlýny, Brno 2009). Uvedené básně pocházejí z rukopisu sbírky Muž bílý jako chala.

 

foto Jan Zapletal