Eugene Concert Choir v Praze
Olga Kittnarová 11.9.2009
Prvý srpnový den uvedly agentury Teris, Artis 3000 a Perform America v kostele sv. Šimona a Judy koncert zahraničního hosta. Byl jím Eugene Concert Choir, který se v prvé části programu spojil se členy Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Smíšené těleso, které v podobě dvou sborů účinkuje již 35. sezónu ve státě Oregon, přijelo ve skupině 45 členů, řízené svou dlouholetou uměleckou vedoucí dr. D. Retallackovou. V obecné rovině pořad akcentoval filosofickou myšlenku vyjádřenou v závěru Chichesterských žalmů Leonarda Bernsteina textem "společně v jednotě." V druhé polovině pak představil Ameriku v repertoáru pro ni velmi typickém. Vedle komponovaných děl to byly úpravy lidových písní a spirituálů, které zajiskřily originalitou, rytmickou živelností a strhujícími názvuky jazzových synkop.
Po symbolickém sboru Richarda Thompsona Ye Shall Have a Song z cyklu The Peaceable Kingdom zaznělo Adagio pro smyčce Samuela Barbera upravené pro sbor na texty Agnus Dei. Je zřejmé, že skladatel byl vzdělaný tvůrce, jenž prošel složitou kompoziční cestou od vlivu evropských romantiků po znalost světových avantgardních technik až k atonalitě. Svým Adagiem pro smyčce si získal obrovskou popularitu; to dokládá i fakt, že jeho melodie byla použita v několika filmech jako Sloní muž, Četa a Lorencův olej, ale i seriálu Červený trpaslík. Dirigentka, řídící těleso elastickým, chvílemi až kruhovým pohybem, dosáhla vyrovnané polyfonie hlasových rejstříků, velké melodické plynulosti, výrazové barevnosti a plastické dynamické gradace.
Další skladbou večera byly Chichesterské žalmy Leonarda Bernsteina z roku 1965 psané na hebrejské texty a inspirované prvými skicami autora pro West Side Story. Na pódium nastoupila ještě sekce dechových nástrojů (silné žestě) a početná souprava bicích (dominantní velký buben, malý buben, ale také tympány, xylofon, triangl, zvonkohra, templ-blocky a další). Přes odlišnost čtyř jednotlivých vět žalmy spojuje několik shodných prvků, zejména výrazná disonance a velké dynamické orgie zvuků. Ty ve shodě s textovou předlohou ztělesňují běsy, násilí a boje a oproti nim stojí živly smířlivé, nálady duchovní a spasitelské. Ty provádějí např. chlapeckého sólistu (dvanáctiletý Caleb Hartsfield - soprán) za jemného doprovodu harfy nebezpečným údolím stínu smrti. Výkon mladičkého zpěváka byl obdivuhodný, sama dirigentka se o něm v následném rozhovoru vyjádřila: "Je úžasný muzikant, velmi opravdový, pečlivý, přesný a má krásný tón." Nutno dodat, že si jeho hlas i při náročných intervalových skocích zachovával jednotný rejstřík. Sbor i orchestr se zhostil obtížných rolí až na drobná vybočení s velkým zanícením a vervou. Instrumentalisté vytvářeli synkopické gradace, rytmické orgie jazzového střihu, procítili naléhavost disonancí, oscilace mezi dur a moll ale i artikulační zvláštnosti jako pizzicata smyčců. D. Retallacková hodnotila orchestr jako velmi expresivní, spolupráci s ním jako podnětnou a vzrušující. Sbor měl rozpětí od zpěvné melodičnosti až k naléhavě výrazové deklamaci.
V druhé části pořadu Eugene Concert Choir zaujal publikum komponovanými díly např. Erica Whitacre (Hope, faith, life, love), A. Thomase (Rockin´Jerusalem) nebo D. E. Gawthropa (Sing Me to Heaven). Autoři využívali různými způsoby nosnost melodicky dělených hlasů, kontrast pohybových a statičtějších lyrických prvků. Dále pak zazněly úpravy populárních písní jako Down By the Riverside (s hezkými modulacemi a dynamickými šoky), How Can I Keep from Singing (jednodušší aranžmá, kde melodii nesly mužské, doprovod ženské hlasy). Spirituál My Soul´s Been Anchored in the Lord využíval hlubokých mužských poloh, zněl dramaticky v akcentech rytmu a s efektním šlehem závěru.
Univerzalitu hudebního poselství pak završila sborová realizace Varhanní fugy BWV 578 Johanna Sebastiana Bacha, úkol velmi nesnadný v nárocích na absolutně detailní propracovanost partů. Zde bylo nutno primárně ocenit zejména dramaturgický záměr.
Soubor i jeho 25 let působící dirigentka procestovali mnohé země světa; Rakousko, Německo, Austrálii i Čínu, v Čechách jsou poprvé. O svém uměleckém záměru dr. D. Retallacková řekla: "Uvažovali jsme, co přivézt do Prahy - která zná tak dobře evropský repertoár - z Ameriky. Vybrala jsem naše velké skladatele, přičemž poselstvím celého koncertu je myšlenka míru. Bernstein svými žalmy napsal naléhavou hudbu pro všechny národy a ukázal všem, kteří tak zuřivě blázní (furiously rage) možnost míru, který přichází prostřednictvím jednoty. Doufám, že tomuto procesu mohou všichni rozumět a podílet se na něm."