Básně Mojmíra Vrby

 3.9.2009

Původ

narodil ses
už s mozoly
na dlaních

vedl tě za ruce

 

 

–––

složíš-li dvě půlky
vždycky přebývá

přebývá

to co schází

 

 

Barvy

pane bože
            pomyslels
jak snadné
je najít
stopy krve
na sněhu

 

 

–––

rozlomil jsem
labutím housku

s křikem
se o ni porvaly

ach ta má
nenasytná pýcha

 

 

Zelený čtvrtek

ráno sněžilo
a večer
            padal drobný déšť
a zítra
            bude velký pátek

v zšeřelém pokoji
v otočeném zrcadle
matně
lesknoucí se oči
jidášovy

 

 

Důkaz

vysypali zásuvky
hledali pod postelí

obstoupili mě
a otevřeli

mé rybí vnitřnosti
hodili psům

probouzím se
usedám na postel

slyším jak psi
vyjí na měsíc

a na břiše mě svědí
dlouhá zarudlá jizva

za oknem na stromě
visí rybí měchýř

 

 

Bezedná

spodní proud
roztáčí
kmen pod splavem

kdo se brouzdá
v mělké vodě

ten se upřímně
nemodlí

 

 

–––

čím větší
tím neviditelnější
tak jsi blízko

 

 

–––

od té doby
co se na planých loučkách
přemnožily straky

se nepotkáváme
ve snech

pro ty slzy
třpytící se
na polštáři

 

 

–––

jen krátce
se nadechneš

a pak

dlouze vydechuješ

čí ústa jsou
tak sladká

 

 

–––

budeš se mi zdát
pokaždé
když se neprobudím

 

 

–––

má lásko
chvěješ se zimou

má něha
je zatoulaná ovečka

a kožešina
kterou tě přikrývám

potrhaná
od vlčích zubů

 

 

 

 

–––

čínští básníci
a močící opilci

se zraky
upřenými
do kvetoucích stromů

ulevují
své štěstěně

 

 

Bleší cirkus

bez hrbu
nemůžeš do nebe
ani do pekla
hrb
je duše oteklá
bolavá
a na něm
tisíc blech
bůhví
jak je vyzpovídá

 

 

–––

koule se nekutálí
kouli vlečeš

nebo
jak děťátko

vezmeš ji
do náruče

 

 

 

–––––––––

Mojmír Vrba (nar. 1962 v Náměšti na Hané) je olomoucký básník, povoláním štukatér. Vydal sbírky básní Výlet (Votobia, Olomouc 1993) a Zatloukat hřebíky do vody (edice Stůl časopisu Psí víno, Praha 2008). Publikoval také například v polském literárním časopise Pobocza.