KULTURNÍ REVUE |
A tempo Revue

Básně | Close hearing | Reportáže | Recenze | Rozhovory | Eseje | Kritiky | Úvahy | Šuplík | Média | Zprávy



Básně Kateřiny Bolechové

 28.5.2009

 

 

Sobota dopoledne

Sousedé nakládají dveře
míjení ve futrech
naproti za záclonou
žena objímá své staré tělo
/Potkat se/
vše se jeví tak jednoduché
jako připevnit prádlo kolíkem

 

 

Olympijský rok

 

Chtěla bych
olympijskou medaili
DNES
je večer myši
kolik druhů sýra
a jeden s kruhy
bez pentle
zase se nepověsím

 

Až

 

Až Bůh zeptá se
cos dělal
čtvrt na dvě
mrtvola ulice
/obloha temná/
a taky výjimečnost…
vývrtka v závitech
… tam v Paříži
světla se lísala
k nohám
-Co děláš?-
prokuřuji se
k fuseklím rána
prostředník vztyčený

 

 

U pohřební služby

Na ramínku
nese šaty
co se asi /ne/hodí
do posledního obejváku
přes roh vitríny
už jen papíroví lidé

Odjezd 19:11

Čapnuti v kožence
e pericoloso
z graffiti oken
nepříjemně
zvoněná toaleta
a muž
boty zuté
-Začalo pršet-
na ponožkách nápis
29-31

* * *

A sloupy našich samot
cítím tvůj pot s minutou
v pokoji kováře
na Hamru už dávno nejsou plavci

Balkon story

V zatepleném podpaží
visací zámky zahrad
co příliš se vykloní
snad /ne/myšleno
/sebe/vražedně
sem tam na beton

 

 

Uprostřed s věkem

Kapustňáci v zajetí
po kristiánkách
v nedohlednu zenit
schovávaná perlorodek
deset dvacet
za pikolou…
baba ti zůstane
ještě se obléct do štiky
kopulačním pohybem
o koleno muže
neproskočíš uchem jehly
-Mámo hrajou Alphaville-
 
* * *

O polovinu míň je mě
možná o dvě třetiny
chapadla nakládají
prolézací zeměkouli
díra zasypána pískem
a děti které netuší

* * *

Krávy přežvykují louky
vemena nalitá
a co my
v hledání lukrativních pastvin
struky seschnou
Pistole jateční

* * *

a budem mlčet spolu
proti sobě
unikat brčkem
není více starých žen
co sušívaly rybí duše

* * *

A mohla bych tě milovat
nenávidět
dentální nit okolo zubu
pravidelná linka
ještě je vidět
horizont svisle
Svítá

* * *

Po intubaci
-Jak vám je?-
svetr vypraný
na stupňů víc
a důležitá
jen dvě písmena
to z konce
a to ze začátku
abecedy

* * *

Koho zajímá
deko slávy
než podrží dveře
už strništěm v podzimu
všechny ty noci
u výměníku
sešlapaným kobercem
v mozku
aspoň tisíckrát
vzorek záclony

 

Kateřina Bolechová (* 1966 v Českých Budějovicích) publikuje časopisecky a na internetu. V roce 2007 jí v edici Stůl vyšla sbírka „Rozsvícenou baterkou do pusy“ jako příloha časopisu Psí víno č. 39. Ve stejném časopise je členkou redakční rady pro současnou poezii.

 

© A Tempo Revue 2025