Hudební fórum z Plzně s Ladislavem Horákem. Český rozhlas 3 Vltava, 11. týden

Josef Hřebík 17.3.2009

V tomto týdnu jsme měli příležitost vyslechnout pořad, ve kterém nám akordeonista a profesor Pražské konzervatoře Ladislav Horák představil česko-německý projekt „Nová hudba na druhou“ a řadu skladeb, jež díky tomuto projektu vznikly a byly provedeny v mnoha koncertních sálech u nás i v Německu.

Tento projekt, jehož je prof. Horák významným představitelem, si klade za cíl propagaci a vznik nových skladeb nejen pro akordeon, ale i pro jiné nástroje z řad českých a německých autorů. Díky prof. Horákovi je akordeon zastoupen velmi výrazným podílem. Považuji za velmi důležité, že se zde nástroj může představit po boku jiných a není tak izolován jen pro užší okruh posluchačů. V pořadu zazněly skladby, kde se akordeon představuje v komorním obsazení, např. s flétnou nebo s bicími. Právě v této oblasti hudby má akordeon veliké možnosti a je důležité, že je může také díky tomuto pořadu prezentovat.

Z řad českých skladatelů zazněly skladby Eduarda Douši, Martina Vojtíška, Pavla Trojana, Bohuslava Řehoře a Jana Truhláře. Zde prof. Horák vyzdvihl dlouholetou a velmi plodnou spolupráci akordeonového a skladatelského oddělení Pražské konzervatoře, která dala vzniknout mnoha vynikajícím skladbám. Ta byla započata již prof. Jaroslavem Vlachem a Ladislav Horák v ní velmi úspěšně pokračuje. Za německou stranu byli v pořadu zastoupeni Michael Emanuel Bauer, Stefan Hippe a Widmar Hader. Interpreti jsou profesoři Pražské konzervatoře: Ladislav Horák – akordeon, Radek Krampl – bicí, Martin Vojtíšek – klavír a Miroslav Lopuchovský – flétna. Zastoupeno je i „Kvarteto Bona fide“.

Eduard Douša

V pondělním pořadu nám Ladislav Horák přestavil několik zajímavých skladeb. Zejména mne zaujalo spojení akordeonu s bicími nástroji. Toto, možná poněkud nezvyklé spojení, se ukazuje jako velmi zajímavé a perspektivní. Otevírá možnosti barevného propojení a dialogu obou nástrojů. Ladislav Horák inspiroval vznik hned několika skladeb pro toto obsazení. Asi nejvíce mne zaujala skladba Imaginace Eduarda Douši pro akordeon a bicí. Autor zde propojuje barevné možnosti akordeonu a bicích nástrojů zrovna tak, jako prvky jazzové hudby s moderními kompozičními postupy. Vzniklo tak nesmírně osobité dílo. Další skladba z pořadu se jmenuje Jana Check Anton In pro vibrafon a akordeon německého autora Michaela Emanuela Bauera.

Za touto slovní hříčkou se skrývá skladba, ve které se objevují citace ze Symfoniety Leoše Janáčka a Symfonie č. 9 Antonína Dvořáka. Barevné možnosti akordeonu a jeho propojení s ostatními nástroji se prezentují i ve skladbě Pavla Trojana Imprese pro akordeon, klavír a marimbu. Dále v pořadu zazněla sólová skladba pro klavír Hommage á Erik Satie Martina Vojtíška, který skladbu rovněž interpretoval.

Na úvod úterního pořadu zazněla skladba Stefana Hippeho Acht Kafka Skizzen pro akordeon a klavír. Stefan Hippe, jenž je akordeonistou i skladatelem, se nechal inspirovat Franzem Kafkou, který propojuje českou a německou kulturu. Skladba je zvláštní tím, že na úvod zazní veškerá témata, která autor postupně rozpracovává a zjednodušuje. Z dalších skladeb mne zaujaly především Expirace Jana Truhláře pro flétnu a akordeon. Jan Truhlář patří ke skutečným znalcům a průkopníkům nástroje a ve svých skladbách využívá všech jeho technických i výrazových možností. Další skladba, která v pořadu zazněla, se jmenuje Aubade und Scherzo pro klavír sudetoněmeckého autora Widmara Hadera. Autor je mnoholetým hudebním ředitelem Sudetoněmeckého hudebního institutu.

Bohuslav Řehoř

Na závěr celého pořadu zaznělo tradičně pojaté Trojvětí pro akordeon, flétnu, housle, violu a violoncello Bohuslava Řehoře.

Hudební fórum s Ladislavem Horákem byl výborně koncipovaný pořad, kterým nás jeho průvodce poutavě a zasvěceně provázel.