Koncert k nedožitým 80. narozeninám Petra Ebena 22. 1. 2009

Josef Počepický 2.2.2009

 

Čtvrteční koncert k nedožitému  jubileu jedné z nejvýznamnějších osobností české hudební kultury druhé poloviny dvacátého století Petra Ebena proběhl v Sále Martinů pod patronací HAMU. Katedry klávesových a dechových nástrojů připravily výběr z autorovy tvorby pro žestě a varhany. Úvodního slova se ujal profesor Jiří Hlaváč, který nesmírně citlivým a sugestivním způsobem zavzpomínal na své zážitky s mistrem. Výjimečný večer tradičně začal lehce po půl osmé…

Petr Eben

A Festive Voluntary pro varhany (1986), skladba krátkého slavnostního charakteru se silně rozvinutými  virtuózními prvky celý koncert zahájila. Za varhanami s bravurou sobě vlastní účinkoval Petr Čech. Byl jsem až překvapen relativní harmonickou průzračností a durovým charakterem celé kompozice. Dalším bodem programu byly Dvě invokace pro trombon a varhany (1988). Dvě kratší skladby Moderato-Risoluto, ve kterých se varhany s trombonem potkávají letmo, vedou dialog na plátně skladatelova osobitého světa. Oba interpreti dílu dali to, co potřebovalo. Skladbu provedli Jan Triebenekl a Linda Čechová-Sítková.

 

Žesťový kvintet Variace na chorál (1968-69) je jedna z prvních skladeb na našem území vytvořená přímo pro tento typ komorního tělesa. Kompozice začíná unisonem žesťů, které přednesou téma Buóh všemohúcí. To se dále rozmělňuje, obaluje, permutuje, vše na půdorysu částí: Tema-Poco allegro-Allegro briliante-Moderato cantabile-Andante solenne-Agitato ben ritmico. Virtuosní prvky, řízená aleatorika, exponované plochy ve všech polohách, užití dusítek, to vše dělá z této skladby reprezentativní kus pro nejedno žesťové kvinteto. V interpretaci jsem byl potěšen zejména výrazem obou trumpetistů, kteří exponované části nehráli tak, aby z nich bolely uši, ale citlivě doplnili koherentní zvuk celého ansámblu. Všichni zúčastnění Lubomír Kovařík, Dalibor Pavlovic – trubka, Jan Doležal – lesní roh, Martin Chmelař – trombon, Jiří Genrt – tuba zaslouží uznání.

Po přestávce následovala Okna podle Marca Chagalla pro trubku a varhany(1976), jedna z nejuznávanějších autorových kompozic vůbec. Skladba je inspirována vitrážemi, které vytvořil Marc Chagall pro katedrálu v Jeruzalémě. Okna jsou rozřazena podle barev, Eben vybral čtyři okna z dvanácti:  Modré okno – Zelené okno – Červené okno – Zlaté okno. Plné využití možných varhanních rejstříků včetně rychlých běhů v pedálové poloze, využití celého rejstříku trubky včetně použití dusítek způsobuje nesmírnou fyzickou a výrazovou náročnost. Zaujalo mě  zejména  Zlaté  okno,  kterým  prochází  jako  červená  stuha Ebenova vánoční antifona Veselte se, nebesa. Chtěl bych vyzdvihnout výkon Jiřího Bachtíka (trubka), který výborně vystihl atmosféru díla a zvláště ve Zlatém okně hrál velmi širokým a jasným tónem.

Tres iubilationes. Antifona pro čtyři žestě a varhany (1987).  Preludium super „Aspergas me“ – rovněž vstupní antifona z Missa cum populo má slavnostní charakter, kdy žesťový motiv přebírají a rovíjejí varhany, aby se na konci opět sešly v unisonu. Chorale je exponováno převážně pro varhany, poslední postludium super „Ite, misse est“ je opět částečně převzato z Missa cum populo.	Petr Eben
Skladba ústí chorálním unisonem, které bylo rovněž důstojným a silným zakončením celého večera.

Výjimečnému koncertu přihlížel skoro plný sál posluchačů, kterým připravili interpreti nevšední zážitek a já bych rád všem účinkujícím i pedagogům touto cestou poděkoval. Celá atmosféra napomohla důstojně uctít památku profesora Petra Ebena, jehož pokora, duch a genialita žije dál prostřednictvím jeho díla…