Zpracování češtiny v soudobé hudbě III.

Petr Wajsar 17.5.2008

2.4 PROBLEMATIKA DÉLKY SOUHLÁSKOVÝCH SHLUKŮ PŘI ZÁMĚRNÉ RYTMICKÉ ORGANIZACI ČEŠTINY

 

2.4.a. Obecná analýza

 

Dalším parametrem, se kterým musí skladatel vokálního díla počítat, je délka souhláskových shluků. V tomto ohledu je čeština bohatě diferenciována oproti možnostem práce se samohláskou, a obsahuje, jak již jsme si řekli, slova s maximálním počtem 4 souhlásek v praetuře a 3 souhlásek v kodě slabiky. Není tedy řídkým jevem, že v rámci věty obsahuje takový shluk 5 i více souhlásek na mezislovních švech (past sklapla, park vzplál). V důsledku toho je souhláskový shluk často i delší než samotná samohláska ve slabice a proto je nutné mu při rytmizaci vyčlenit adekvátní čas.
 Podívejme se na grafické znázornění jednotlivých slov, která jsem vyňal z politického komentáře Českého rozhlasu. Jako výchozí materiál jsem použil větu „Vzhledem k této důležitosti voleb je podivné, že zahraniční média se jim vůbec nevěnují“. Zvýrazněná slova jsem potom analyzoval z hlediska jejich průběhu v čase. Pod každým grafickým znázorněním je podrobná textová transkripce, ve které jsou zvýrazněny úseky konsonantního charakteru. Hranice samohlásek se nacházejí na okrajích úseku, ve kterém samohláska zazní v plné podobě, bez ovlivnění předchozí, nebo následující souhláskou. Pro bližší analýzu jsem si vybral slova, která jsou součástí plynulé řeči. Kromě prvního analyzovaného úseku všechna ostatní slova nacházejí uprostřed věty, větu ani nezačínají, ani neukončují. Díky této vlastnosti je možno hodnotit nejkratší možný čas, potřebný k realizaci zkoumaných souhláskových shluků.

 

Příklad č. 1

vvzzzzzhhhlllll/eee/ddd/eeeee/mmm k ---- t /eeeee / t /ooo

Na prvním příkladu vidíme typický úsek řeči, kde konsonantní zvuky převládají nad vokály. Předpona slova „vzhledem“ patří mezi slova s nejdelší praeturou v češtině. Na konci tohoto slova můžeme pozorovat výrazný podíl nosovky „m“ a následnou výraznou pauzu v  mezislovním předělu.

Rytmicky se celý úsek dělí na dvě výrazné části, jejichž hranicí je mezislovní předěl. Dále můžeme pozorovat, že vzdálenost slabik v jednotlivých slovech je velmi shodná i přesto, že první slabika druhého slova (té-to) je dlouhá. Souvisí to s rychlostí mluvy moderátora a také se skutečností, že na rozhraní těchto dvou slabik se nachází vždy jen jedna souhláska (vzhledem k této), přičemž obě se shodují místem artikulace a způsobem tvoření (prealveolární exploziva), takže čas, potřebný k výměně slabiky, je nejkratší rytmickou jednotkou řeči. Tento rytmus je však výrazně narušen přítomností souhláskového shluku „m-k-t“. Všimněme si, že čas, potřebný k realizaci hlásky „e“ a „m“ na konci prvního slova je takřka shodný, ve spojení se souhláskou „k“ a následnou přípravou k explozi hlásky „t“ pak tvoří délkově téměř totožný úsek s úsekem potřebným k realizaci slova „této“. Délka souhláskového shluku „vzhl“ je ovlivněna skutečností, že shluk stojí na začátku věty a proto je delší, než kdyby stál uprostřed. I tehdy bychom však mohli konstatovat nejméně padesátiprocentní podíl konsonantických zvuků na celém úseku.

 

Příklad č. 2

d/uuuuuuu/lll/eeeeeee/žžžžž/iiiiii/ t/ooooo/ssssssss ť/iiii

Další příklad jsem si vybral především pro jeho druhou část, ve které můžeme pozorovat výraznou rytmickou autonomii hlásky „s“. Ve srovnání s okolními úseky „i“, „to“ a „ti“ je čas, potřebný pro realizaci hlásky „s“, s těmito úseky délkově téměř totožný. Výsledek poměrů konsonantických a vokálních zvuků na celém úseku je zkreslen tím, že samohláska první slabiky je dlouhá, přesto však konsonanty tvoří v rámci úseku výrazný podíl.

 

Příklad č. 3

zzzz/aaa/hhhrrr/aa/ň/iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii/ čččččččččč ň/iiiiiii

Na podobném příkladu si můžeme demonstrovat rytmickou autonomii hlásky „č“. Na její rytmické samostatnosti se podílí především fakt, že jakožto hláska explozivního charakteru se od ostatního okolí odděluje i zvukově (z levé strany tenzním momentem hlásky samotné a z pravé strany tenzním momentem hlásky „ň“). Zvláště této hlásce by tedy měla být věnována pozornost při zhudebňování tohoto slova. Výrazný podíl na konsonantnosti tohoto úseku mají rovněž hlásky „h“ a „r“ na rozhraní první a druhé slabiky.
 
Důležitou součastí dosažení správné srozumitelnosti zhudebňovaného textu je vědomí o tom, že místo ve slabice , které je třeba umístit na začátek noty, je její slabičný vrchol, tedy samohláska ve slabice. Je proto potřeba počítat s jistým časovým předstihem před notou, nachází-li se ve slabice praetura. Délka tohoto předstihu závisí na délce souhlásky, která se v praetuře nachází.
 Přirozeně, že řešení takovýchto problémů většinou závisí na samotném interpretovi. Pro skladatele však důsledné přihlížení k těmto faktům znamená značné ulehčení pro interprety jeho skladby a tím i jejich soustředění pouze na výrazové stránky interpretace.

 

 

2.4.b. Maximální čas pro realizaci slabiky a souhláskového shluku

 

Důležitým postřehem, týkajícím se délky slabik, je jistá neměnnost časového intervalu, během něhož dochází k realizaci některých souhláskových dvojic. U slov jako „na-va-ři-la, na-sta-vit“, tedy u takových, jejichž slabiky jsou které mezi slabikami obsahují jednu, maximálně dvě souhlásky, je při zhudebňování třeba dodržet poměrně přesně čas mezi jednotlivými slabikami. Příliš dlouhý interval způsobí umělé nastavování mezislabičného prostoru při interpretaci, což způsobuje nepřirozenost dikce.
 Např. ve slově „nad-jezd“můžeme v případě příliš dlouhého času pro realizaci mezislabičného předělu vybrat ze tří možností řešení, z nichž ani jedna z hlediska výslovnosti není správná. První možností je prodloužení hlásky „a“, což však způsobí záměnu smyslu slova, respektive stane se z něj slovo neexistující. Druhou možností je prodloužení intenzní fáze souhlásky „d“, což však působí nepřirozeně. Třetí možností je poměrně nejpřijatelnější prodloužení hlásky „j“ v intenzní fázi, ani to však není uspokojivé řešení. Při zhudebňování je proto potřeba zachovávat nejen dostatečně dlouhý čas, pokud mezi slabikami stojí více souhlásek, ale také čas dostatečně krátký, pokud je souhlásek mezi slabikami méně. Přílišná vzdálenost slabik, zvláště v okamžicích, kdy je nutné v rámci znělosti hlásky zachovat kontinuálně základní tón, může rozdělit jednotlivá slova a působit tak nepřirozeným dojmem.

 

2.4.c. Konkrétní délky souhláskových shluků

 

Dalším experimentem, který jsem podnikl v rámci výzkumu délky souhláskových shluků, bylo změření délek dvou, tří a čtyřčlenných souhláskových shluků. Ke každé existující kombinaci jsem našel slovo nebo slovní spojení. U tří- a čtyřčlenných skupin jsem slovní spojení vynechal a soustředil se pouze na shluky uvnitř slov, k čemuž mne vedla především potřeba omezení materiálu. U čtyřčlenných skupin jsem uvedl pouze některé příklady. Délka shluků byla měřena v pozici na začátku slova, uvnitř slova, a na konci slova, pokud byly nalezeny adekvátní příklady.
 Materiál slov, která byla použita jako příklady, byl utvořen z co nejkratších smysluplných tvarů slova (tedy místo „zhanit“ píši „zhaň“, místo „hlava“ píši „hlav“, atd.). Pokud jsem nenalezl vhodné slovo, použil jsem pro zjištění délky shluku slovní spojení, kde ke kombinaci souhlásek dochází. Tato slovní spojení jsou utvořena ze dvou jednoslabičných slov, pro usnadnění analýzy jsem se snažil nalézat slovní spojení se samohláskou „a“ u obou slov, popřípadě alespoň zachovat stejnou samohlásku u obou slov, pokud jsem nenalezl kombinaci s „a“. Rovněž jsem nacházel ta slovní spojení, jejichž slova musí být v rámci zachování významu vyřčena těsně za sebou. Význam těchto slovních spojení je často pouze hypotetický, svůj význam podřizuje potřebě výše řečených parametrů, minimum významové složky je však vždy zachováno. Pokud jediným reprezentantem daného spojení bylo vlastní jméno nebo slovo nespisovné či neobvyklé, uvádím je kurzívou. Kombinace hlásek, které v češtině neexistují, nebo jejich existence není opodstatněna pravidly české ortoepie, nejsou do tabulek zapsány. Do výzkumu nebyla zahrnuta slova začínající neznělou explozivou pro špatnou zjistitelnost jejich začátku pouze s použitím grafického znázornění jejich amplitudy; intenzní fáze exploziv s sebou nenese žádný zvuk, explozivy byly proto hodnoceny pouze ve své pozici uprostřed, či na konci slova, kde lze označit za počátek intenzní fáze exploziv konec předcházející samohlásky. Začátek měřeného úseku byl stanoven na začátek první souhlásky ze skupiny, u exploziv na začátek jejich intenzních fází, které se projevují absencí zvukového signálu (viz výše). Hranice konce měřeného úseku byla stanovena v místě vymizení konsonantického signálu poslední souhlásky ze skupiny. Musíme mít na paměti, že u případů s explozivou na konci je informace poněkud zkreslena faktem, že exploziva ve spojení se samohláskou tvoří začátek slabičného vrcholu, tedy i těžkou dobu, na kterou v hudbě připadne okamžik začátku noty (viz kapitola 2.2.a). Mimo jednoslovné výrazy byla do výzkumu začleněna i slovní spojení s jednofonémovou předložkou, která je součástí praetury slabiky a slabičné verze souhlásek „l“ a „r“ a „m“, přestože v tomto tvaru plní funkci samohlásky. Hlásky, které nemají grafický znak, jsou uváděny pod znakem základního tvaru fonému, přestože jejich zvuk se od grafického znaku odlišuje. Slovní materiál byl tvořen z izolovaných slov, takže uvedené délkové hodnoty jsou větší v porovnání s plynulou mluvou, tato skutečnost však nebrání tomu, abychom mohli jednotlivé výsledky mezi sebou porovnat. Vzorky byly namluveny z velké blízkosti mikrofonu, od mikrofonu byl oddělen vnější vývod nosní dutiny pro snažší rozeznatelnost nosovek. Výsledky jsou uvedeny v milisekundách a seřazeny ve čtyřech sloupcích (preatura, slabičný šev, koda, mezislovní předěl) od největších hodnot k nejmenším. Délkové údaje jsou uvedeny v milisekundách. Hlásku „ch“ označuji pro lepší přehlednost znakem „x“. Pokus jsem uskutečnil na vlastní osobě, podrobně obeznámen s pravidly ortoepie.

 

Tabulka dvoučlenných souhláskových shluků:

	Praetura	msc.		Slabičný šev	msc.		Koda	msc.		Mezislovní předěl	msc.
r - z	rzi	400	ř - c	hořce	359	f - č	dovč	461	c - č	pac času	418
h - r	hra	378	p - c	obce	348	s - m	osm	455	x - x	vrah chas	413
z - ř	zři	376	s - č	vazčí	341	l - t	malt	453	x - h	vrah hal	411
r - ž	ržá	366	f - c	ovce	337	l - s	dals	446	x - š	nach šál	387
l - ž	lže	366	c - l	mocli	334	c - t	péct	438	c - h	pac hal	386
x - č	chčij	349	f - č	ovčí	333	l - f	elf	427	c -ř	pac řas	386
z - h	zhaň	342	ť - c	laťce	327	p - l	rapl	412	c - c	pac cara	382
ž - h	žhář	338	t - c	rytci	323	s - t	mast	409	ř - s	vař sám	378
x - c	chce	335	t - č	otčin	321	n - č	pinč	407	x - f	pach far	377
x - ř	hřeb, Chřiby	327 272	č - ť	dočti	321	n - t	fant	403	č - x	nač chas	373
r - ď	rdi	324	l - c	pulci	319	l - ť	hrálť	403	ř - ž	vař žal	372
l - v	lvi	324	c - ň	picni	318	k - š	Prokš	396	č - ř	seč řep	372
h - ň	hnípá	323	r - č	Barči	318	m - č	mamč	395	c - r	pac ras	367
ž - ň	žně	322	k - c	lekce	315	n - ť	onť	395	c - x	pac chas	364
f - k	vkydl	321	c - k	facka	315	s - k	vosk	395	l - r	dal rád	364
m - c	Mcely	320	l - č	válči	315	f - t	taft	394	l - ř	val řas	361
s - c	zcel	316	x - č	lehčí	313	r - t	dort	394	l - h	dal háv	359
v - ž	vžít	313	č - ň	začni	312	p - š	Hybš	393	c - z	pac zas	357
f - c	v carovi	312	x - c	nechce	312	s - ť	klesť	393	r - ř	dar řas	357
s - č	sčepuj	311	z - ř	pozři	309	t - ř	modř	391	r - r	dar ras	355
ř - k	řka	309	ř - č	hořčic	309	p - t	lept	390	ř - š	vař šál	354
f - č	v čase	307	l - z	balza	308	k - t	fakt	381	c - f	kec fen	352
s - v	svár	306	r - c	narcis	308	s - l	hlesl	381	c - s	pec sem!	352
r - t	rty	304	x - ť	pachtí	307	x - r	machr	380	l - x	val chas	351
x - ň	chňap	302	č - l	počli	307	š - t	mošt	379	r - h	dar has	351
š - l	šlem	301	ť - s	aťsi	306	p - r	kapr	378	c - ď	klec děl	351
l - ň	lni	301	c - ť	pocti	304	x - ť	nechť	377	ť - r	lať ran	348
h - l	hlav	298	t - š	podšít	303	n - c	punc	376	č - š	peč šek	348
h - n	hne	297	c - t	pocta	302	x - l	stuchl	376	r - x	dar chas	347
f - x	v chatě	294	č - t	počty	301	m - p	lamp	368	č - z	nač zář	343
s - f	zfalšuj	293	š - ť	roští	297	m - ť	jsemť	368	c - ž	pec žen	342
m - ž	mži	293	t - s	odsun	296	d - m	sedm	366	č - s	fáč sám	339
r - ť	rtík	292	h - ň	uhni	296	r - m	šerm	366	g - h	tak haš	337
s - r	sraž	291	m - č	mamča	293	k - s	koks	365	č - r	fáč ras	334
s - k	zkazka	289	l - s	valsy	292	f - l	troufl	365	f - f	dav far	332
m - š	mše	289	š - ň	višně	291	p - ř	Debř	363	s - f	kaz far	332
s - p	spi	287	r - z	torzo	291	n - s	Hons	354	č - h	zač háv	331
š - k	škola	285	t - ř	patří	289	p - s	mops	352	č - č	fáč čar	331
x - ť	chtěl	283	ň - k	kaňka	289	s - r	Pasr	350	z - h	vaz haš	330
l - k	lká	281	p - č	občas	288	x - t	ksicht	345	ř - ř	zář řas	329
m - ř	mřenka	280	f - ň	klofni	288	k - l	sokl	342	ř - z	vař zas	328
x - v	chvat	279	p - k	sopka	287	l - p	Alp	340	c - š	pec šer	328
s - n	snu	277	f - k	dávka	287	r - p	šerp	337	ň - z	haň záď	327
z - d	zda	276	m - c	lakomci	285	g - l	Vogel	336	ň - c	raň cár	327
z - ď	sděl	276	l - t	palte	285	t - l	mátl	331	ž - ž	važ žal	325
v - ř	vřas	275	č - k	páčka	284	f – r	kafr	330	ď - h	laď háv	325
g - r	gram	275	c - p	necpi	283	z - l	mázl	329	c - g	pac Gallu	324
ž - l	žluť	272	t - p	odpor	282	k - r	cukr	318	x - ž	nach žas	322
v - h	vhod	271	l - š	další	282	l - m	žalm	316	ň - x	laň chas	318
f - t	vtom	269	c - m	bicman	281	r - n	Korn	307	x - g	nech gel	315
s - x	shoř	269	s - ň	lesní	281	m - l	Huml	301	ť - č	laď čas	312
z - r	zraň	268	k - k	jakkoli	281	v - r	kavr	291	ř - l	zář las	312
f - g	v gatích	268	k - č	mikča	281	m - r	humr	285	x - s	Mach sám	311
z - v	zvi	267	r - ž	marže	280	d - l	padl	277	č - ž	nač žal	310
s - m	smeť	267	p - ř	opři	277	d - r	hadr	274	ř - r	zář ras	310
l - p	lpi	267	n - č	pončo	276	t - r	lotr	260	p - p	zab pas	309
f - ň	fňuká	267	n – ť	fintí	276				k - x	lak chat	309
f - p	vpal	264	k - f	rokfór	276				ř - p	vař pas	308
š - ť	štípl	264	d - h	odhoď	275				č - ď	meč děl	307
l - n	lne	262	m - ž	zamži	273				x - z	Mach zábl	305
ž - n	žne	261	p - ň	zapni	272				k - g	sek gel	303
r - p	Rpety	261	p - š	lepší	272				ň - g	pleň gel	302
s - l	slep	259	ť - x	maťchal	272				ň - s	haň sad	302
ř - v	řvi	259	k - s	flaksa	272				ň - č	raň čas	302
š - t	štáb	258	ř - ň	pařník	271				č - f	tlač fáč	302
h - m	hmat	258	x - v	pochva	271				ř - f	vař fáč	301
s - ť	ztich	256	m - p	lampa	270				ň - ž	haň žár	300
v - z	vzal	254	x - ň	ztichni	270				ň - f	raň fant	298
z - l	zlato	251	č - n	začne	268				ď - z	laď zas	298
f - ť	vtip	251	p - s	napsal	267				ď - ž	laď žal	296
ž - r	žrát	249	m - s	Samsa	267				m - g	tam Gall	295
f - s	v sadě	249	t - x	odchod	267				č - g	leč gel	295
š - m	šmah	248	k - r	mokrý	267				l - ď	pel děl	295
r - d	rdus	248	s - k	maska	267				ň - ť	daň ťal	292
s - ň	sňatek	247	c - v	zacvič	267				ť - x	nať chat	291
x - l	chléb	247	t - v	otvor	266				g - ř	lak řas	291
z - ň	z niv	245	n - š	konšel	265				š - č	náš čáp	291
f - m	vmeť	245	v - h	nevhod	265				ť - š	laď šach	290
r - v	rvi	242	ň - h	kaňhat	264				ř - ť	zář ťal	290
f - l	flám	242	p - n	zapne	263				ř - x	snář chas	286
ž - d	Ždánice	239	t - ň	setnin	263				r - s	car sám	285
š - r	šrot	235	t - m	letmo	262				ř - ď	keř děl	285
f - d	vdá	231	r - t	parta	262				x - p	vrah par	284
š - p	špalek	231	k - ň	lekni	262				ň - ř	saň řaď	284
z - n	znak	226	t - f	podfuk	261				m - x	rám chas	282
x –m	chmat	225	p - l	naplat	260				ň - š	haň šach	282
r - m	rmut	224	t - k	potkan	260				ď - ř	lať řad	281
z - m	zmátl	222	d - ř	odře	260				m - h	tam had	280
v - ň	vnikl	222	k - p	kokpit	259				k - ť	rak ťal	280
ž - m	žmoulá	218	l - p	nelpi	259				g - ď	rek děl	279
x - r	chrást	217	č - m	načmárá	259				n - h	pan Hák	278
v - n	vnes	206	x - t	lechtá	259				f - ť	stav ťal	278
m - r	mrak	206	s - n	usne	259				l - l	dal lak	278
m - ň	mni	206	c - n	mocná	259				ť - l	laď lak	277
m - n	mne	193	s - v	nesvůj	259				n - f	stan far	276
v - l	vlez	187	č - p	pročpak	258				ž - ř	náš řev	276
g - l	glosa	172	s - l	zaslep	258				š - c	náš cár	276
s - t	stavba	171	m - ř	zemři	257				p - m	zab mast	275
v - r	vraž	164	ť - k	laťka	256				l - f	dal fáč	275
m - l	mléko	158	z - ď	pozdě	256				ť - t	laď tam	274
			g - z	ekzém	256				ť - n	raď nám	273
			p - ť	koptit	255				s - s	has sál	273
			x - n	duchna	255				ř - h	vař háv	272
			z - h	nezhaň	255				d - g	snad Gall	271
			m - k	známka	253				r - f	dar far	271
			k - ť	Fruktík	253				z - g	vez gel	270
			k - ř	okřát	253				d - ž	sad žas	267
			ř - m	jařmo	252				ň - ň	peň něh	267
			k - t	sekta	252				ň - v	raň vaz	265
			s - ť	rozťal	252				f - ř	dav řas	265
			r - ť	bortí	252				z - z	vez zeď	265
			r - ď	zardi	252				n - x	stan chas	264
			s - c	nezceluj	252				f - n	tav nať	264
			š - š	tišší	252				p - f	zab fáč	263
			l - ň	vylni	251				n - l	stan las	262
			š - k	flaška	251				m - v	tam velí	261
			š - r	našrot	251				f - g	slav Gally	261
			m - t	komtes	250				l - g	šel gel	261
			š - m	kašmír	250				m - m	tam maz	260
			s - x	neshoř	250				ň - t	naň tas	259
			x –m	ochmatá	249				ť - ť	řiď tik	257
			l - d	faldy	249				m - z	tam zab	255
			n - g	funguj	249				ž - ď	lež děl	255
			l - v	salvy	249				ň - n	daň nám	254
			p - t	optá	248				ť - v	laď var	254
			r - l	orlí	248				ď - g	veď gel	254
			f - t	slavte	247				ď - v	laď var	254
			ř - k	hořká	247				ť - p	klaď pas	252
			v - ř	zavři	247				ň - p	daň pas	252
			h - r	dohra	247				p - v	zab vaz	251
			l - k	dálka	246				n - s	pan Sapík	250
			s - p	ospalá	245				š - x	náš chán	250
			d - n	dodnes	245				v - ď	lev děl	249
			x - r	machra	245				ř - g	vař Gallu	248
			t - ť	podťal	244				ň - d	braň dav	247
			d - d	oddá	244				ť - ň	káď ňader	245
			n - ť	fantík	244				m - f	tam fasuj	244
			m - ť	Semtín	243				ť - m	lať map	243
			r - ň	parník	243				ď - ď	ať ďas	242
			f - p	nevpal	242				n - ř	klan řas	240
			n - c	slunce	242				m - d	tam dar	239
			x - k	lehká	242				ť - f	laď fant	238
			v - ž	nevžít	241				x - ď	nech děl	236
			r - š	maršál	241				n - z	pan Zach	235
			m - ň	pomni	240				ň - l	raň lad	235
			š - t	pošta	240				n - ž	pán žas	227
			k - l	sekla	240				­ř - d	vař dar	227
			f – r	kafru	240				n - p	stan par	226
			x - d	Mahdal	239				n - m	pan Mach	223
			l - ť	maltička	239				č - d	tlač dav	223
			g - ď	Magdin	239				n - ň	stan ňader	221
			k - v	nekvil	237				m - ď	tam ďas	220
			š - l	vyšleme	237				g - d	tak dal	218
			s - r	nesraž	236				n - n	ran nach	217
			n - t	finta	235				ň - r	laň raň	215
			d - ď	odděl	234				s - z	has zas	214
			r - g	pergol	234
			ň - m	zvoňme	233
			s - m	zasmát	233
			n - k	slánka	233
			n - ž	manžel	233
			l - n	silný	233
			d - ň	ladně	230
			r - k	várka	230
			l - m	kulma	229
			k - n	okno	229
			z - d	nezdá	227
			r - v	larvy	227
			p - j	opět	225
			c - d	socdemák	225
			k - m	rodokmen	224
			t - t	odtesat	224
			t - n	záletný	223
			ž - ň	rožni	222
			ž - m	ležmo	221
			g - d	Magda	221
			n - d	vyndá	220
			ř - v	zařvi	220
			r - d	herda	219
			d - z	nadzemní	218
			š - p	našpo nuj	217
			r - p	šerpa	216
			ž - d	každý	216
			p - x	obchází	214
			m - n	komnat	214
			s - t	nastav	214
			v - z	nevzal	214
			ž - l	vyžle	214
			t - l	matlá	213
			z - r	nezrát	213
			x - l	pochle buj	210
			d - m	odmaž	209
			f - d	nevdá	209
			f - m	nevmeť	208
			d - l	padlý	208
			n - v	ranvej	207
			m - r	cham raď	206
			ž - n	možná	205
			n - ď	fandit	205
			ž - h	nažhav	205
			h - m	ohmatá	204
			h - n	pohne	204
			p - r	oprav	203
			d - v	ledvin	202
			z - m	rozmeť	201
			č - v	začvachtá	201
			z - l	nezlať	200
			z - v	nezvi	196
			h - l	sáhla	194
			ž - r	nažrat	193
			x - ř	pohřeb	193
			r - n	sirný	192
			t - r	játra	190
			v - l	Davle	189
			v - ň	rovně	188
			m - l	omluv	187
			g - r	program	184
			z - n	pozná	181
			ř - n	zářná	179
			g - l	negližé	179
			r - m	armáda	173
			n - ď	bundička	172
			n - r	ponrav	163
			v - n	knihovna	159
			d - r	modrá	158
			v - r	nevraž	143

 

 

Tabulka tříčlenných souhláskových shluků:

	Praetura	msc.		Slabičný šev	msc.		Coda	msc.
s - x - n	schne	449	ř - s - k	mořský	393	p - s - t	zábst	473
f - k - ň	v knize	423	s - x - n	uschne	383	m - s - t	pomst	438
f - k - n	v knedlíku	412	s - k - ř	jiskřit	378	r - s - t	verst	436
z - d - ř	s dřinou	406	m - s - t	pomsta	372
m - s - t	msta	403	s - x - n	uschne	370
s - k - ř	skřet	403	š - t - ň	deštně	361
z - g - r	s grafem	399	s - k - l	rozklad	357
ž - h - n	žhne	398	s - t - n	mastný	349
z - h - m	s hmatem	389	š - t - n	deštný	346
s - k - l	skla	388	p - s - l	kapsle	344
f - g - l	v glose	382	t - k - n	zatkne	344
f - s - n	v snách	380	p - š - k	zapšklá	341
s - l - k	s lkaním	379	s - t - m	kostmi	341
l - s - ť	lsti	378	s - k - r	jiskra	339
f - g - r	v grafu	376	r - s - t	versta	336
s - p - ň	s Pňovany	374	s - t - ň	mastně	334
s - c - m	s cmundou	373	t - ř - t	na třtině	332
s - k - r	zkrať	370	š - t - k	drštky	325
s - t - m	stmel	366	x - l	nezchlaď	325
f - p - j	v pět	361	s - k - v	rozkvést	320
s - p - n	s pnutím	361	s - t - k	kostka	317
s - x - n	schne	361	s - p - j	dospět	316
s - p - x	s pcháči	359	s - p - r	nespral	307
s - k - m	s kmenem	359	s - p - l	nesplet	307
s - k - v	skvost	355	k - š - ť	na kštici	305
f - p - ň	v Pňovanech	353	s - t - ř	nastřádá	303
f - x - ň	v chňapce	347	z - d - r	pozdrav	301
z - d - r	zdraví	346	z - d - ř	pouzdře	298
k - p - t	s ptáky	342	s - t - r	ostrý	295
s - p - ř	s přáním	340	z - d - v	rozdvoj	295
s - k -š	s kšandou	340	č - t - v	na čtverec	294
s - k -š	s kšandou	339	s - x - r	nezhrab	294
z - v - ř	s vřídly	336	s - t - v	pastva	292
š - t - k	štkát	335	x - s - l	nohsled	291
z - d - v	zdvoj	335	z - ž - h	rozžhavit	288
f - p - n	v pnutí	333	v- z - n	nevznést	286
s - x - m	schvátit	333	r - c - k	harcký	286
v - z - ň	vzňal	330	t - s - t	podstavec	280
z - d - l	zdlouhavý	328	ž - h - n	nežhne	280
s - p - j	zpět	327	s - x - m	naschvál	279
z - d - n	s dnem	327	š - t - v	naštvat	279
f - k - s	v ksichtě	327	f - k - r	nevkroč	270
s - x - l	zchlaď	327	s - t - l	ustlat	269
s - k - s	s ksichtem	323	z - h - r	rozhrabat	269
š - t - v	štvát	321	f - s - t	nevztahuj	263
v- z - n	vznést	320	f - š - ť	nevštípí	261
f - p - x	v pcháči	319	k - s - t	k stání	259
s - t - v	stvol	319	v - z - d	nevzdat	256
s - t - k	s tkaním	316	f - k - l	nevkládej	255
s - p - l	splet	314	z - v - r	rozvrat	242
s - f - l	s flintou	314	v - z - ň	nevzniká	240
f - p - ř	v přání	313	z - v - l	nezvládá	200
s - t - ř	střep	313
s - f - ň	s fňukáním	313
f - š - ť	vštípí	312
s - x - r	zhrab	311
f - s - k	vzkaz	309
s - p - t	s ptáky	308
v - z - d	vzdal	308
f - p - š	v pšenici	307
s - t - l	stlát	307
š - t - r	štramák	307
s - t - n	s tnutím	305
s - p - r	zpráv	304
v - z - l	vzlyk	304
s - v - l	svlék	297
f - p - t	v ptácích	295
x - ř - t	chřtán	295
s - x - ň	s chňapkou	295
s - t - r	strach	291
f - k -š	v kšandě	291
s- k - n	s knedlíkem	287
f - p - s	v psích	286
f - p - l	vpleť	283
z - v - l	zvlášť	281
f - t - r	v trávě	280
f - s - v	v svaté	278
f - k - r	vkroč	268
f - k - l	vklad	266
f - s - t	vztah	259
z - v - r	zvrat	259
s - f - r	s frontou	257
z - g - l	s glycerínem	253
s - x - v	schválí	252
s - v - r	svraštit	237
f - p - r	v práci	233

 

 

U následující tabulky můžeme porovnat délky čtyřčlenných souhláskových shluků při měření v oddělených slovech a při jejich použití v plynulé řeči. Pro měření v rámci plynulé řeči byla použita umělá věta „Promptní zapšklé mužství obzvláštního vzhledu vstřebalo vzpřímenou vzpěčující se vzpruhu“, obsahující všechna zkoumaná slova.

praetura	jednotlivá slova	plynulá řeč	slabičný šev	jednotlivá slova	plynulá řeč
vstřebat	443	458	promptní	431	382
vzpřim	435	330	mužství	390	303
vzhled	371	318	zapšklý	385	300
vzpruh	356	309	obzvláštní	295	247
vzpěčuj	328	292

Dodržení přirozené délky souhláskových shluků je nutnou součástí srozumitelnosti textu. V některých případech tvoří souhlásky a souhláskové shluky dynamicky i délkově rovnocenný element se samohláskami (vzpomeňme si např. na pobočnou slabiku), v mnoha případech bývají souhláskové shluky i delší, než slabičná praetura. Skladatel by měl myslet na to, aby souhlásky měly dostatek čas pro realizaci a v některých případech by měl určit i jejich přesné umístění. Může tak učinit např. vepsáním souhlásky pod pomlku, u koncovek může jejich umístění naznačit například osminovou notou, svázanou s hlavní notou pomocí ligatury. V případě, že píšeme pro sbor, osvědčí se tato opatření ještě efektivněji, než při sólovém zpěvu.
 

 

 

2.5 AKCENT A PŘÍZVUKOVÝ TAKT VE VZTAHU KE SROZUMITELNOSTI TEXTU

 

Problematiku akcentu jsme již blíže probrali v kapitole o přízvukovém taktu, která je součástí teoretické části, teď se podíváme na různé možnosti, jak může se slovním přízvukem nakládat hudební skladatel. Velké množství nejasností ve srozumitelnosti textu vzniká při nedodržení přirozeného akcentu řeči. Podívejme se teď na tuto problematiku s pomocí vykonstruované věty,kde pouhý přesun akcentů z lichých slabik na sudé slabiky zcela změní význam celé věty. V modifikaci, ve které přízvuk je kladen na první slabiku věty a vedlejší přízvuky jsou kladeny na každou další lichou slabiku, by věta zněla takto:

Tahle dáma loudí venku

V modifikaci, ve které se akcent přesune na sudé slabiky, dostává věta zcela jiný význam:

Ta hledá malou dívenku.

Vidíme, že ve druhém příkladu se uplatňuje taktová předrážka, o níž jsme hovořili. Ekvivalent pro tento název nacházíme v teorii verše pod termínem „předrážka“, který popisuje stejnou situaci při popisu systému poezie. Tento termín vychází hudebního termínu „předtaktí“. Předrážka je obvykle tvořena slovem, které ve větě nezastává funkci hlavního větného členu (zájmeno, citoslovce, příslovce – on, ať, když), v některých případech může být tvořena i podstatným jmenem ve funkci hlavního větného členu (Mrak rostl a rostl), v tomto případě však vzniká nebezpečí, že slovo bude méně srozumitelné, než by vzhledem ke své funkci ve větě být mělo, to však záleží i na významu okolního textu (jestli bylo slovo předtím již zmíněno).
 Stejně jako všechny ostatní parametry řeči, je i akcent a přízvukový takt třeba zachovat ve zhudebnění na stejných místech, jako je tomu v mluvené formě textu. V praxi sice nenastávají tak markantní kombinace, které jsme si ukázali v naší pokusné větě, ale mnoho a mnoho jiných „vtipných“ výroků v textu pochází právě z nedodržení parametru dynamického akcentu v řeči.