HIS voice; sampler I; HIS 2005
František Lukáš 8.3.2008
Sampler je dozajista jeden ze znaků hudební současnosti, takřka odrazem doby. Nejčastěji se objevuje jako průřez tvorby spadající do konkrétního hudebního stylu. V osmdesátých a devadesátých letech se samplery, které měly objevovat novou tvorbu, orientovaly hlavně na rockovou či metalovou scénu. Připomeňme si kompilaci Rockmapa a různé průřezy diskotékovými hity. Je tedy pochopitelné, že CD podobného typu na sebe nenechalo dlouho čekat ani v oblasti tvorby alternativní či soudobé. Považuji tuto metodu propagace nekomerčních hudebních sfér jednoznačně za krok vpřed, přesto doufám, že zájem redakce časopisu HIS voice časem sestoupí hlouběji.
Možná způsobem, jakým to svého času dělal Petr Janda u zmíněné kompilace Rockmapa. Skupina Ty syčáci je sice nedávno vzniklou formací Petra Váši, on sám je však bezesporu dosti známou osobností bývalé undergroundové, dnes alternativní scény. Také Iva Bittová, Filip Topol, Martin Smolka, Ester Kočičková či Agon orchestra nejsou dozajista veličiny, které by bylo nutno představovat veřejnosti jako něco nového, nebo (jak píše redaktor Matěj Kratochvíl) nedostatečně publikovaného.
Když tedy pominu výše zmíněné, je CD velmi pestrou kolekcí hudby v „černobílém obalu“, jak v úvodním slovu též stojí. Uspořádání skladeb je ve znamení ostrého kontrastu, což je velmi typickým rysem naší doby. Úvodní rytmicky docela nápadité, rockově stylizované hudbě s výraznými vokálními projevy skupiny Ty syčáci oponuje melancholický a přes minimalistickou jednoduchost dosti originální svět minimalistické opery Víta Zouhara. Vzniklou atmosféru klidu razantně přeruší Kojetínská industriální filharmonie, která v sobě mísí prvky hudebního primitivismu a témbrově hlukového myšlení provozovaného na nejrůznější netradiční nástroje. Jde též o hudbu pozoruhodně originální.
V poslední době se stalo určitou módou, že různá rocková, folková či jiná seskupení si na své jubilejní koncerty či CD přizvou symfonické těleso, a to má laickému publiku vytvářet iluzi větší „uměleckosti“ produkce. Často se jedná o naprostý kýč, ale v případě Filipa Topola s Agon orchestrem to říci nelze. Orchestrální aranže Topolovy hudby vytvořené Petrem Kofroněm jsou vskutku umné a dobře podtrhují poetiku jeho recitace. Přesto je mi stále Filip Topol bližší jako protagonista skupiny Psí vojáci. Jestliže redaktor Matěj Kratochvíl píše v úvodu o sampleru jako o hudbě stěží zařaditelné, vztahuje se to zvláště na autory Michala Nejtka – Sestup do hlubin ticha, Martina Smolku – Passacaglia a Martina Marka – Cosciette de roncolle a Luigi Galvani. Jde o skladby jistě objevné a svědčí o tom, že tito autoři mají za sebou již velký kus cesty na neprobádané dráze nové hudby, takže nezbývá než čekat, co bude dál.
Dalším hůře definovatelným počinem sampleru je industriálně laděná (zřejmě elektroakustická) skladba Orloj snivců a docela bizardní skupina Sledě, živé sledě. Jako určitý odpočinek jsou mezi zmíněné skladby vloženy, opět za účelem co největšího kontrastu, tři pravidelně pulsující skladby. Nejprve skladba Ivy Bittové a Vladimíra Václavka zvaná Mravenčí síla. Ač jde o zajímavou mixáž rytmického kytarového riffu s bizardními zvuky lidského hlasu, houslemi a bicími, nepřináší v kontextu hudby Ivy Bittové nic, co bychom neočekávali. Po skladbě Martina Smolky je zařazena čínská zpěvačka Feng-jün Song, která docela tradičně přednáší tibetskou lidovou Jak bych mohl nezpívat a na úplný závěr si vyslechneme Poslední baladu herečky Ester Kočičkové s Lubomírem Nohavicou. Působivý citlivý zpěv za jednoduchého klavírního doprovodu.
Nutno říci, že hudební sampler časopisu HIS voice podává skutečný obrázek o stavu naší dnešní alternativní scény. Osobně jej však beru pouze jako hudební vzorník, byť s kvalitní dramaturgií. Rozhodně nejde o CD, které bych jako celek poslouchal opakovaně a myslím, že to ani není jeho cílem. Zdá se mi že cílem nosiče je předložit co nejkontrastnější hudební procházku současností. Znovu se však vrátím k tomu, že o objevování opravdu nové hudby či nových autorů se zde jedná jenom částečně.