Básně Jitky N. Srbové
22.2.2008
Jitka N. Srbová Narodila se v roce 1976. Vystudovala bakalářský program na FHS UK. Od roku 2004 je šéfredaktorkou literárního on-line almanachu Wagon. Pravidelně pořádá večery autorského čtení. Jako editorka zpracovala sekci internetových autorů v Antologii české poezie II. díl, 1986-2006 (dybbuk, 2007). Vlastní básně publikovala v časopisech Psí víno a Weles, je zastoupena v almanachu Stělesnost (Straky na vrbě, 2006). Pravidelně publikuje poezii na internetových literárních a diskusních serverech pod nickem Natasha. Pracuje jako reklamní textař. Žije v Praze.
S nohama
S nohama vraženýma v koupeli
S mátou kolem kotníků
Doufám
Že rozpukaná kůže znovu obrazí
Dá bílá semena -
V zimě je budu loupat do nakřáplé mísy
Mluvit příběhy
Pro vnoučata s gázovými vlasy
Která (než na ně přijde)
Visí v kokonech potrhaných záclon
Z okna
Před západem
Koleny ještě klečím v záhonu
Paže sťaté jabloně už znova
Obrazily
Skrz ně se dívám do skrytého slunce
Držím tělo mimo signál
Marně házíš šiškami
Bulvy je odrazí
Bodlák dej mi pod jazyk
Stejně usne od kotníků k ramenům
Můj dům
Post jaro
Někdo poklepal na keře hůlkou:
Vyšlehly čepele
Zeleň bere město útokem
Od bezů kýchání
Od kotníků holá stehna -
Přeju si jíst z ramen sůl
A z obočí
Najednou jako když utne -
Po jaru je každé zvíře smutné
Pozorování
V dešti se nebe kácí jako vlak
Do pražců
Po mečích topolů
Jedeš očima
(Krajina v šachu nedýchá)
Kdybychom teď spolu v kupé leželi
Složení jako jídelní hůlky
Byla bych k tobě
Tupým koncem
A ty bys mě bodal do břicha
Pozorování II.
Špinavá záclona
Umrněný kaktus
Poklice vzpříčená v průvanu –
Z Petřína padá vůně odmykaných klínů
Stín jírovce přinesl úlevu
Po páté odpolední
Na cestu vzhůru chybí síla
Na duši jak na psa voláš
Sedni
Při stříhání plotu
Při stříhání plotu
Padají ruce sotva vypučené
Určený tvar nepřipouští kompromis
I nás tak tvarovali
I my byli ořezaní o nestoudné pupeny
Ještěže se neví
Přes okraj pelesti se nevidí
Co přetrvalo pod zemí
PROMĚNA
Záprstní kosti
Každým prstem zvlášť
Všemi dohromady
Kreslí vzduchem granátové jablko
Myslí nůž
Rychlým tahem utnout roky jež uplynuly
Při větší námaze klouby otékají
Eva se choulí v ráji
Předloktí
Není tetované
Jen jizva svědčí že krev umí téct
Banálně po říznutí
Husí kůže při debatě o civilní smrti
Je předstupněm k ovládnutí dlaní
Prostor pro svázání –
Zbarví se mapou podlitin
Po naléhání
Nevyslyšeném
Lokty
Opřené o stůl při čtení
V záhybech usazený prach
Lokty napřažené
Bolavé kosti proti desce
Z leštěného dřeva
Vivisekce knihy
Probíhá soustředěně:
Lokty přidržují střeva
Paže
V samotě jeví se bez napětí
Rovnají v polici prášek do pečiva
Vypadlý z určeného místa
Ordnung je záchrana od poledne
K noci
Měsíc vše polévá
Stínem z rozlitého piva
Zahrada bledne
Dům zívá
Ramena
Nekrčit
Nevěšet
Pomalu přijmout tíhu hlavy
Když prší
Kůže kradmo uvolňuje vůni
Shrbeně odmítnout hovězí komplimenty!
Připravit další díl proměny:
Prsty
Lokty
Rameny