Ještě na gymnáziu jsem se účastnila semináře, na němž jsme kolektivně překládali slavnou hru O. Wilda – Jak je důležité míti Filipa (dnes to hrají v Českých Budějovicích pod názvem Není Filip jako Filip). I když jsem si nebyla jistá, jestli je moje vlastní psaní dobré, psala jsem dál už proto, aby ze mě jednou byl lepší překladatel (tehdy jsem měla takové to rozmýšlení „co je k čemu dobré“ a „proč to či ono rozvíjet“).

V šestnácti jsem dostala možnost rok studovat na gymnáziu v Severním Porýní-Vestfálsku, pak jsem dva roky navštěvovala Österreichische Schule Prag. V únoru bych měla odjet na semestrální studijní pobyt v Sheffieldu (UK). Cizí jazyky mi ostatně pomáhají lépe rozumět jazyku mateřskému.

 

 

 

…

zavrtat se jako vruty do zdi
zpola skrytá držet váhu dní
začne-li se všechno kolem drolit
zavrtat se do zdi hlouběji

zakalit se jako voda v kýblu
rozpustilá špínou přikrýt dno
nasákne-li všechno kolem prachem
zakalit se a pak vystydnout

 

Lysání

ne každýmu je poznat na ksichtu
že začal plešatět

na nohou se zvolna líhnou blány
k proplouvání

už nám není taneční a lyžák
ale na byty a na vdavky

po plesové
sezóna slev

žvaníme, dědci, jako nad pivem

my žebříčkovači zkárovaný
neznatelně, nesnesitelně

 

Navzájem se usmažíme

mám inkontinenci
srdečního měchýře
neudržím
co jsem měla ráda

roztřeseně padáš
jak vejce na olej
pálí to
prosím tě
neprskej

 

Já tobě a ty mně

pro P. Š. a M. J.

nedovřelo se nebe, pořád crčí
dobré znamení, že můžem smývat
a ono může dělat naschvály
nenadále vtrh vítr do činžáků
ještě si můžem vyjmout trny

ještě se nerozhnisaly